„Španělská kultura křížem krážem", tak se jmenovala exkurze, na kterou jsme my, žáci 1.b, vyrazili v pátek 27. dubna do Prahy. Tam jsme měli možnost poznat tradiční španělské tance i písně, ochutnat tamější jídlo - a hlavně poznat španělskou kulturu, jižní temperament, euforii a radost.

Před samotným zahájením na nás čekalo krátké seznámení s celým programem, posléze jsme se mohli zaposlouchat do krásných písní, doprovázených kytarou, perkusním nástrojem zvaným „cajón" (dřevěná bedýnka, čti „kachon“) a tancem, doplněné stepováním do rytmu. Pak jsme se roztřídili do tří skupin a společně s žáky dalších škol jsme se vydali za poznáváním Španělska.

Na prvním stanovišti jsme se pustili do skládání mapy Španělska, kterou jsme dávali dohromady po jednotlivých regionech. Samotným seskupením jednotlivých regionů tento úkol nekončil, museli jsme je doplnit hlavními městy.

Náplní druhého stanoviště bylo bližší seznámení s písněmi. Vyzkoušeli jsme si rytmus, bubnování do „cajónu", museli jsme zvládnout udržet tempo tleskáním rukou či vyjádřit emoce podle rychlosti a intenzity bubnování.

Na posledním stanovišti nás čekala tanečnice, která nám ukazovala, jak správně při tanci zacházet se šátkem, který se pro něj stává nezbytnou součástí. Ukázala nám správné držení těla a elegantní rozevírání vějíře, který je rovněž součástí španělské kultury. Na tomto stanovišti ale nešlo jen o tanec, také jsme tu museli zalovit v paměti a spojit jména slavných spisovatelů s jejich díly.

V neposlední řadě nás čekalo celkové shrnutí ve formě kvízu, kde jsme měli možnost v případě správných odpovědí vyhrát vstupenku na koncert „Flamenca". Celou akci jsme pak zakončili ochutnávkou „tapas" neboli španělských jednohubek, kdy jsme měli možnost ochutnat hrušky ve víně, sušenou švestku obalenou ve slanině, „tortillu de patatas" (bramborovou omeletu) či nejznámější španělský nápoj – samozřejmě v nealko variantě:-) - „sangríi".

Klára Chalupová, 1b

Tohle je výsledek „zodpovědného přístupu“ naší generace k životnímu prostředí? Měli bychom se nad svým přístupem zamyslet. Je to jenom zlomek toho, co můžeme udělat pro nás i budoucí generace. K čemu je nám ekologická výchova, když jsme líní udělat pár kroků navíc ke koši s tříděným odpadem?

Menší hromadu jsme vytřídili, podstatně větší hromada po nás zůstala v netříděném odpadu:(

Senát GJŠ