Po úspěšném absolvování krajského kola, kde jsme pro naše gymnázium získaly první místa ve třech kategoriích, jsme se zúčastnily celostátního finále soutěže ve francouzské konverzaci. Konkrétně tedy v kategorii A1 - Anička Štěpánová z kvarty a, v A2 - Terka Calábková ze stejné třídy a já, Zuzka Křížová, jsem soutěžila v nejvyšší kategorii B2.

V pondělí 27. dubna se do pražského Francouzského institutu, kde se soutěž tradičně a každoročně pořádá, sjeli konkurenti z různých koutů republiky. Své zástupce v jednotlivých kategoriích měly všechny kraje. Přivítáni jsme byli jako vítězové krajských kol a atmosféra byla vůbec velice příjemná - nejspíš i díky čistě frankofonnímu prostředí, které Francouzský institut poskytuje svým návštěvníkům (francouzskými delikatesami v kavárně počínaje, přes francouzskou literaturu a tisk v tamní knihovně, plakáty frankofonních filmů v kinosále konče).

Samotná soutěž sestávala z porozumění poslechu a mluvené části (pro kategorie A1, A2 dialog s rodilým mluvčím v dané situaci, pro kategorie B1, B2 monolog na dané téma, ve všech kategoriích jsme také popisovali obrázky). Tříčlenné poroty v jednotlivých místnostech rozhodně neměly jednoduchý úkol - při hodnocení soutěžících musely posuzovat mnoho aspektů (kromě slovní zásoby, gramatiky a výslovnosti i např. plynulost projevu a originalitu). Mezi tématy k monologu se našlo třeba "ostřílené" "Je na obrazovkách stále více násilí?", ale měli jsme hovořit i o tak filozofických otázkách jako "Jsou mladí lidé líní?" nebo "Je potřeba snít?". K popisování jsem si vybrala fotografii slepé paní s přivázaným miminkem na zádech jdoucí po silnici (a místo o nebezpečí jejího sražení autem jsem mluvila o povolení adopce handicapovaným...)

Po dlouhém a napínavém čekání byly vyhlášeny výsledky. Anička obsadila šesté místo, Terka pěkné desáté místo a já ve své kategorii také šesté. Hlavní cenou pro vítěze každé kategorie byl kurz francouzštiny v jim nejbližším pracovišti Francouzské aliance. Všichni jsme si odvezli diplom, propisku a jiné propagační materiály, především ale cenné kontakty, zkušenosti a další motivaci ke studiu tohoto krásného jazyka.

Zuzana Křížová, sexta a

21. dubna 2015 jsme jeli se třídou ruštinářů (2.a a 2.b) do Ruského centra vědy a kultury v Praze. Jako doprovod s námi jely paní učitelka Kremelová a paní učitelka Fuksová. Vyjížděli jsme z přerovského nádraží v 8:00 hodin. Cesta trvala 3 hodiny a do Prahy jsme dorazili v 11:00 hodin. Protože jsme měli zpoždění, spěchali jsme do centra.

V Ruském centru jsme absolvovali přednášku o školském systému v Rusku, který se od našeho systému školství liší v mnoha aspektech, především náročností studia. Pokud žáci chtějí chodit do kvalitní školy, dělají přijímací zkoušky už do první třídy základní školy. Nejvíce nás překvapilo, že žáci v ruských školách nemají žádný volný čas. Mají totiž delší vyučování a pak se ně kolik hodin připravují na další den.

Po přednášce a besedě jsme shlédli prezentaci a vyslechli si informace o činnosti Ruského centra, o jazykových zkouškách a možnostech studia na ruských VŠ. Všechny části programu jsme si vyslechli v ruštině. Na závěr návštěvy jsme viděli ruský dokument o J. A. Gagarinovi. Po návštěvě Ruského centra jsme se vydali do ruského obchodu, kde jsme měli možnost si koupit ruské speciality a lahůdky.

Do Přerova jsme přijeli ve 20:00 hodin a mohli jsme se rozutéci domů. Tato exkurze se nám velice líbila, poslechli jsme si rodilé mluvčí a překvapilo nás, že jsme po necelých dvou letech ruštiny téměř všemu rozuměli.

Kyasová K., Konupková Z., 2b

Odkaz na informaci o této akci na stránkách Ruského centra vědy a kultury (text v ruštině): http://rsvk.cz/znakomstvo-cheshskih-shkolnikov-s-rossijskim-tsentrom-nauki-i-kultury-v-prage/