Letošní počasí nám na turistiku, botanizování a geografický rozhled nepřálo. 2. května 2013 prváci a kvintáni odjeli za deště na biologicko - geografickou exkurzi do CHKO Pálava. Z Klentnice jsme zamířili po červené turistické značce na vrchol Dívčích hradů, odkud bychom za příznivých povětrnostních podmínek spatřili v údolí rozsáhlé hladiny vodního díla Nové mlýny. Protože si s námi letos počasí zahrává, z kvetoucích kytek jsme viděli jen málo exponátů - hlaváček jarní, plicníky, rozrazily, mařinku vonnou, večernici smutnou... V "tančícím" lese jsme tančili i my - mokré podloží seskládalo některé spolužačky k zemi, do Pavlova jsme přicházeli mokří a špinaví. Panu řidiči se to pak nelíbilo. Pršet přestalo 15 minut před odjezdem, ale i tak mokré oblečení náladu většině z nás nezkazilo. Můžete si to přečíst v následujících poetických dílkách.

PÁLAVA 2013

Ráno vstanem- velký den,

na Pálavu pojedem !

Z autobusu vystoupíme,

co nás čeká netušíme.

Kopce velké, energie málo,

proč nám počasí tak nepřálo ?

Květiny jsme poznávali

Majku pořád potkávali.

První, druhý, jen to padá,

na bahně nás je hromada.

Restauraci jsme navštívili,

lívance si oblíbili.

Jedli, pili, hodovali,

od stolu jsme sotva vstali.

Autobus jsme spatřili

a rychle do něj skočili.

Básničku jsme vymýšleli,

co tam napsat netušili.

Co tam napsat, co tam dát,

jak to celé poskládat ?

A než jsme se vrátili,

dílo naše složili.

Už jsme doma, už jsme tu,

SLÁVA, NAZDAR VÝLETU !

Pavlína Trchalíková, Jan Strnad, Dominika Šmiřáková 1.a

Výlet na Pálavu

V malém počtu jsme se sešli,

do busu se s klidem vešli,

cestou jsme si pospali,

chuť na řízek dostali.

Dojeli jsme na místo,

a věděli na jisto,

že máme se na co těšit,

bude-li nás příroda takhle strašit.

Vyšli jsme bok po boku,

zastavovali na každém kroku,

při té spoustě zastávek,

poznali plno brouků a kytek.

Náhle pršet začalo, a

začlo to štvát nemálo.

Když jsme vyšli na horu,

prohodili pár názorů,

o tom jak jsme statečně,

zvládli cestu společně.

Klouzalo to jako prase,

když na cestu vyhnali nás zase.

Aspoň víme pro příště,

co si vzíti do deště,

deštník, ručník pláštěna,

zaručená ochrana.

Když ke konci jsme se blížili,

do hospody jsme se vplížili,

alkohol jsme nepili,

lívance nám stačily.

Řidič byl již na místě,

a my s hlínou na věstě.

Cestou zpátky nás inspirace chytla

a tahle báseň z toho vznikla.

Eva Dokoupilová, Daniel Grepl